z duše smršť

Nedaleko Kadaně při silnici od Žatce, přímo nad vodami Nechranické přehrady stojí ves Poláky připomínaná poprvé v první čtvrtině 14. století. Jestli byla osídlena polskými kolonisty, jak by napovídal název, není známo. Dnes v ní najdeme jeden z příkladů trendu posledních let. Zchátralý zámek zakoupí soukromá osoba nebo společnost, věnuje její záchraně veškeré své prostředky a po několika letech ji prezentuje veřejnosti. Svědčí to určitě o tom, že určitá část české společnosti je natolik vyspělá, že se nespoléhá na činnost státu a sama se věnuje záchraně památek. Zámek v Polákách má velmi bohatou historii a jeho záchrana je pozitivním prvkem pro celý kadaňský regionu.  Na místě dnešního zámku stála tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek rodem Mašťovských z Kolovrat. Zámek pak střídal mnohé majitele: Žďárští ze Žďáru, které známe jako majitele Kladna, ale pocházeli z této oblasti a na Kladno se přiženili, Hasištejnští z Lobkovic, další větve rozsáhlého rodu Lobkoviců, Štam...

Dnes obklopen zástavbou z druhé poloviny 20. století, původně na okraji víceméně pusté pankrácké pláně leží nuselský hřbitov, dnes na katastru pražské městské části Krč. V místech, kde se říká Zelená liška, což se vztahuje k zájezdnímu hostinci, který zde stával. Název je asi zkomoleninou původního slova líska nebo lísek, protože podobně se jmenují některé jiné lokality v okolí. Hřbitov byl založen v polovině 19. století jako michelský, ale ve stejné době sem začali pohřbívat své zesnulé obyvatelé Nuslí, kde byl zrušen původní hřbitov kvůli rostoucí zástavbě, a když byly Nusle v roce 1898 povýšeny na město, začal hřbitov sloužit jako ústřední pro toto nové město. Poměrně velký hřbitov má rozlohu více než 3 ha a u jeho vchodu stojí novorenesanční správní budova. Na hřbitově je necelých 800 hrobek, necelé 4000 hrobů a 2100 hrobů urnových. V jihovýchodní části hřbitova byl roku 1918 zřízen vojenský hřbitov, na kterém se nacházejí Hroby bojovníků revoluce a který byl zrušen koncem 50....

Kdo by z naší generace neznal běloveskou minerálku Idu prodávanou jako tehdy všechny nápoje ve skleněných lahvích. Spousta lidí ani nevěděla, kde ta Běloves leží... Náchodské lázně Běloves ale měly v té době své nejlepší roky už dávno za sebou. Takzvané Velké lázně, ležící na levém břehu Metuje, byly založeny roku 1818. Roku 1840 se začala stáčet voda z nového pramene Ida, kromě již používaného pramene Jakub. Lázním se ale příliš dobře nedařilo a střídaly majitele. Různé společenské či přírodní katastrofy vedly k jejich několikerému uzavření. Nejlepší období lázní nastalo v době před první světovou válkou, která ale další rozvoj opět přerušila. Poslední slavné období zažily lázně Běloves během první republiky. Za války ale areál zabrali nacisté a po znárodnění v roce 1948 se bývalá sláva nikdy už nevrátila. V 80. letech 20. století se chystala velká rekonstrukce lázní, ale plány přerušila tentokrát Sametová revoluce. Lázně byly navráceny potomkům bývalých majitelů v restituci, ale ti s...

Staroměstský hřbitov je hlavním městským hřbitovem pro město Náchod. Nachází se poměrně daleko od centra, a to proto, že leží v městské části a dříve samostatné obci Staré Město nad Metují. To byla ve středověku trhová ves a vlastně předchůdce města Náchod, které později vzniklo v podhradí stejnojmenného hradu. Hřbitov vzniknul už v polovině 13. století, patří tedy k nejstarším městským hřbitovům s nepřerušenou historií u nás.  Na hřbitově je pochováno mnoho významných osobností a město Náchod na to patřičně myslelo, neboť u hlavního vstupu je přehledná tabule s hroby těchto osobností a hned za vstupem vytvořilo pietní zákoutí s tabulkami se jmény některých z nich. Skvělý nápad a kvalitní provedení. Mnoho měst by si Náchod mělo vzít za příklad.  Ale vraťme se ještě do historie. Trochu nenápadně stranou v jižním cípu hřbitova stojí kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší dochovaná stavba v Náchodě. Poprvé je zmiňován v první polovině 13. století. V roce 1441 byl vypálen Slezany, na...