Vrátenská hora a Kadlín

Autovýlet

Na sobotu jsem zapůjčil vůz. Bedlivě jsem sledoval počasí; brzký příchod studené fronty v pátek ráno dával naději, že sobotní odpoledne už bude pěkné. A vyplnilo se. Když jsme se slečnou Há sedali v jedenáct hodin do auta, tak se ještě oblohou honily tmavé mraky, ale během několika desítek minut už sluníčko ozařovalo mělnický zámek nad soutokem Labe a Vltavy i lesnaté kopce Kokořínska.

V Mělníce jsme měli dva zádrhely. Za prvé nevím, jak se otevírá nádrž ve Fabii. Naštěstí ochotný řidič kolega pomohl. Za druhé Kokořínská ulice, kterou se z Mělníka vyjíždí směrem na Mšeno, je stále v tomto směru uzavřená, ačkoli webová stránka o dopravních uzavírkách Ústředního automotoklubu o ničem takovém neinformovala. Ač bez mapy, vyrazili jsme jistě směrem na Mladou Boleslav. Vytvořil jsem si mapu v hlavě a usoudil, že musíme na Mšeno odbočit v Mělnickém Vtelně. Tak jsme také učinili. Ovšem hned v této vesnici byla další uzavírka a objížďka. A jak je na českých silnicích zvykem, objížďka není značená. Tipnul jsem směr a vyjeli jsme z obce. Hned se ale silnice měnila v rozbitý tankodrom. Na okraji vsi venčil pán v brýlích dvě krásné kočky na vodítku. "Mohu se zeptat na cestu?" "Ano!" ozvalo z křoví a vylezla pána paní, sběračka plodů léta. Měli jsme jet na Všelisy. Do Všelis jsme nedojeli, dojeli jsme do Zamach, kam se silnička pěkně kroutila, ale končila a měnila se v polní cestu v malebné zadní části obce. Nad vesnicí na kopci jsme viděli malou pěknou dřevěnou rozhlednu. Zdálo se, že k ní vede cesta, ale ta směrem od rozhledny končila v půli pole! Vydali jsme se tedy zpět a objeli celý ten vrch s rozhlednou, až jsme přijeli do obce Kadlín, ke které patřila rozhledna i naučná stezka. To vše z peněz Evropské unie, velice pěkně udělané. K rozhledně jsme došli pěšky. Kopec se jmenuje Hradišť a skutečně býval hradištěm nebo kultovním místem Keltů a starších kultur z doby kamenné. Rozhledna vypadá jako palisádová věž. Je velice pěkná.

Z rozhledny byl hezký výhled na blízké okolí, na kopce vzdálenější neměla tato rozhlednička nárok. Pro nás bylo důležité, že jsme konečně viděli Mšeno a Vrátenskou horu, což byl původní cíl naší cesty.

Na rozhledně bylo příjemně, foukal vítr, děvčata ze vsi pouštěla draka, nagelovaní mládenci rozdělávali z připravených otopů tři ohně, takže doba rituálů možná na Hradišti ještě neskončila, slunce svítilo a slečna Há byla velice půvabná.

Po projetí vesnice Stránka jsme skutečně mohli naši situaci vidět z lepší stránky, neboť Mšeno bylo pár kilometrů před námi. V tomto městečku jsme se nezastavovali a vjeli do serpentin, které cestu vlnily až do vsi, kde žijí nosálové, do vsi jménem Nosálov.

Tam jsme si dali krátký odpočinek v hospodě U nás, tedy u nich, u nosálů, která se nacházela v jednom z mnoha pěkných roubených domů. Na dvorku sedělo pár místních, kteří se hrubě oslovovali a vzájemně si příliš nerozuměli. Uvnitř nás ulítaný hostinský vyzval k promluvě, hned poté však z uštvaným výrazem prohlásil, že musíme počkat, že nestíhá. Připomnělo mi to jednoho oblíbeného slánského hostinského. Obsloužila nás ochotná paní hostinská. Po krátkém zastavení mezi nosály jsme vyjeli přímo pod Vrátenskou horu a za vesnicí Libovice, kde byla slečna Há jako doma, jsme zanechali vůz na parkovišti. Na vrchol hory bylo pár minut chůze. Rozhledna na Vrátenské hoře je poměrně impozantní, ale není moc pěkná. Vypadá jako vysoká plechová bouda a na vrcholu má připevněné satelity a vysílače.

Rozhled z ochozu ve výšce 25 metrů nad terénem je ale impozantní. Od Řípu přes Házmburk, Milešovku, Bukovou horu po Ralsko a Bezděz, který byl jako na dlani.

Dlouho jsme se těšili výhledem na všechny světové strany. Česká země je skutečně nádherná! Až ta krása dojímá. Poradil jsem pak ještě paní, která považovala Bezděz za Házmburk, kde opravdu Házmburk najít, dole v pokladně jsme zakoupili pohlednici a vydali se zpět. Cesta zpátky domů proběhla bez problémů i bez výraznějších událostí. Moc jsme si užili pěkné zářijové sobotní odpoledne. Vrátenskou horu můžeme jen doporučit.

Opět jsou všechny fotky stáhnuté z různých stránek z internetu. Snad to autory těch fotografií nepoloží.