Poslední výjar

Léto se rozjelo jak blázen a milá svěžest jara je pryč. Nastala doba výletů. Já vám ale dlužím ještě jeden výjar.

Uskutečnil se do magické krajiny Českého Středohoří, na jeho pravou stranu, děleno dle toku řeky Labe, na kopec s hradem, který byl hradem husitským a jmenuje se Kalich. Dnes jsou z něj zachovány jen zbytečky, ale jak kopec sám, tak vesnice Třebušín pod ním za výlet určitě stojí.

Tento výjar byl vlastně autovýletem, tedy autovýjarem. Se mnou a slečnou Há se vydali Brada a Terezka. Cesta by byla velice příjemná, nebýt naprosto příšerného stavu silnic. Jaktože nejsou správci silnic pohnáni před soud a nejsou zbaveni občanských práv? Hlavní silnice mezi Roudnicí a Litoměřicemi je v nepoužitelném stavu. Jeďte se tam podívat, až třeba budete chtít posuzovat úroveň silnic polských a ještě více východních. Bohužel jsme se dostali na středoasijskou úroveň kultury silničního cestování.

Potom jsme si ještě zajeli vinou špatného odbočení u Oken, ale nakonec jsme se ponořili do zeleně mezi kopečky a kopce. Projeli jsme Leopoldův mlýn (Komáre zdar!) a zakotvili na půvabném náměstíčku obce Třebušín.

Třebušín může nabídnout pěkný kostel na kopečku nad náměstím a více příjemných míst:

Do toho svítilo slunce, schylovalo se zřejmě k bouřce a jak slečně Há, tak Terezce to moc slušelo.

Samotné stoupání na Kalich nebylo nic hrozně náročného, taková větší Slanda, ale díky dusnému počasí jsme se zapotili pěkně. V místech bývalé brány je cedule s obrázkem, jak asi Kalich vypadal dříve.

Na samotném vrcholu jsou plošinky přímo vybízející k přespání v rámci čundru po Středohoří a byla by škoda toho jednou nevyužít. Dále jsou z Kalicha krásné výhledy. Pěkný pohled je na samotný Třebušín, ale i na nedalekou Pannu, kde je také zřícenina, na Varhošť nebo na vzdálenější Bukovou horu.

Pozorovali jsme bouřku, která nás minula a spadla na Litoměřice a pak jsme sešli z Kalicha zase dolů. Výlet jsme zakončili v Litoměřicích, které patří mezi nejhezčí města v okruhu 50 kilometrů od Slaného. V Litoměřicích, stejně jako ve Slaném, stejně jako v mnoha jiných městech i vesnicích vznikl minipivovar, což je jen chvályhodné. Já jsem sice nemohl, ale i tak se dá říct, že jsme tento výjar pěkně zakončili u dobrého litoměřického piva.