Může být život ještě obyčejnější?

Září přináší klid. A i když může být přes den pěkné teplo, tak už je vše takové mírnější. Rána jsou chladná a já se zalíbením obdivuji dozrávající školačku capající do vzdělávacího ústavu v žabkách. Večery jsou chladné, ale příjemné. Nedělám nic. Chodím do práce a s kamarády na pivo.

Na středeční nohejbal vyšlo počasí dokonale. Po teplém dni se zatáhlo a teplo se drželo pod pokličkou. Příjemně unaveni hrou jsme se přesunuli do Mlýkárny na jedničku. Usadili jsme se na zahrádce a já doufal, že pod zpoceným tričkem nenastydnu. Uvnitř starej Milan, autobusák:
"Tys jezdil na kole ne?"
"Ne, hráli jsme nohejbal."
"Ju? A kde?"
"Na Pragovce."
"A jako nohama jo?"

Venku pak klid a dobré pivo. Historky z práce, z vandrů, pak se točily okolo vojny. Kamarád si zaplatil modrou u doktora, jak se to občas mezi mladými intelektuály dělalo ještě po změně režimu, ale doktora Ohlenschlegela hned druhý den přejelo auto! Nebyl příbuzný panu Mundstocka? Druhý kamarád zas na vojně v Mikulově už nevěděl coby, a tak se svými spolubojovníky kouřili tchýnin jazyk. Fakt! Usušili listy, nadrtili a vyhulili to!

V pátek jsme šli omrknout parčík u kina. Narazíme tam příští sobotu soudek a necháme lidi, ať si dělají co chtějí. Kultura! "Tady jsem byla naposled, když jsem neměla kde příteli vyhonit péro," povídá spolupořadatelka bezelstně. Nic jsem na to neřekl. Co taky? Pak jsme šli na pivo.

Proč já vlastně nespím dlouho? Přijdu o něco? Vzbudil jsem se v 7:14 a to je dnes sobota prosím. Vyrazil jsem do města nakoupit jídlo na oběd. Na trhu jsem vykoupil poslední domácí rajčata. Sezóna rajčat totiž pomalu ale jistě končí a já chci a musím ještě rajčata jíst! Jeden prodejce měl zbytky rajčat za pětikorunu. Bylo jich akorát kilo. Druhý prodejce měl napsáno: "Rajčata na kečup / 10 Kč." Už jsou v salátu.

Zbytky léta byly i v obědu. Na kolečka nakrájená cuketa, nakrájené brambory, rajčata a šunka. To vše zapečené se smetanou a nivou.

Dny se dělí na práci a volno. Obyčejnějším už život snad být nemůže. Naštěstí je září a vše se zdá být dobré.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor