fó dy fó

...a když je člověku čtyřicet, má toho vyblít ještě více.... (egon bondy)

no já nevím, mně je 44 a jedná dobrá dušička mi napsala, abych slavil a užíval si. já nevím, je všední den, v práci bylo plno starostí, zítra je normální středa, mám teď podlehnout českému stereotypu a jít si sednout do hospody, pít destiláty na zdraví...na jaké zdraví, proboha, se pije rum?

do práce jsem upekl sekanou a vzal s sebou dort, který mi upekla máma. když byly dvě odpoledne a pár kousků dortu ještě zbylo, tak jsem si řekl, že ho musím taky ochutnat. připravil jsem si čaj a na talířek dal kousek dortu. vtom telefon, ne služební, ten zvoní pořád, ale můj, soukromý. ségra, vyděšenej hlas, s mámou se něco stalo. skočil jsem do auta, u ségry v práci vyzvedl klíče od jejího bytu, kam máma chodí hlídat psa, překonal jsem nástrahy ucpaného města, musel jsem vyrazit dveře, protože máma se samozřejmě zamyká...no nic, odvezla jí sanitka, snad bude v pořádku, pak jsme za ní byli...

teď tu sedím, poslouchám pink floyd a říkám si, co člověk může ještě v tomhle věku slavit....

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor