Kuře na houbách

Kuře na houbách je jeden z úplně nejfádnějších názvů, jaký může recept na jídlo mít. Také úplně přesně nevystihuje, jak se vlastně jídlo připravuje. Je to pečené nebo dušené. Je to celé kuře nebo jen části kuřete? Tak tedy přesněji:

Pečená kuřecí stehna na houbách

A už toho víme o něco víc. Za houby budeme považovat to, co je zrovna k dispozici. Tedy mimo sezónu kupované žampiony, v sezóně na houby bohaté, jako je právě ta současná, tak směs nasbíraných hub, převážně různých druhů hřibů. A co k tomu dál. Anglickou slaninu, cibuli. Máslo. Sůl a koření. Dno zapékací mísy jsem nejprve vymazal máslem. Na ně jsem nasypal na půlkolečka nakrájenou cibuli, na tu pokladl plátky slaniny a zasypal nakrájenými houbami. Lehce jsem osolil, opepřil a okmínoval. Na to všechno jsem položil dvě pořádná kuřecí stehna, která vypadala, že byla uměle vypěstována zvlášť bez té nutnosti starat se o kuře určené k zabití a k jídlu. Stehna jsem osolil, posypal sladkou paprikou, pokladl jsem je plátky másla a snítkami tymiánu. Vše jsem podlil vodou. Troubu už jsem průběžně rozehříval na 200°C. Mísa tak do ní mohla být brzy umístěna a já se začal věnovat přípravě smaženice k večeři.

Stehniska jsem nechal péct asi hodinu a půl. Párkrát jsem je přelil vypékanou šťávou s houbovou směsí. Poslední minuty jsem je nechal dojít ve vypnuté troubě. Šťávy bylo stále až až, proto jsem vyndal mísu z trouby, z mísy jsem vyndal stehna a přemístil do misky. Na sporáku jsem si rozehřál plotýnku a přelil šťávu do pánve. Nechal jsem na prudkém ohni vypařovat vodu. Za asi deset minut šťáva krásně zhoustla a propojila se s ostaními ingrediencemi. V tu chvíli jsem otevřel červené víno Santa Cristina z Toskánska. Nalil jsem do směsi asi decku a vařečkou jsem víno vmíchával. Nechal jsem ještě probublat a vypnul. Stehna jsem si rozdělil do dóz, protože já vařím proto, abych měl v práci co obědvat a nemusel chodit na obědy do bufetů a restaurací, a na stehna jsem lžící přemístil voňavý výpek se směsí hub, slaniny a cibule. Ještě jsem uvařil brambory a už se můžu těšit na dobrotu. Takovou obětí houbového šílenství budu klidně dál!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor