Po některých zajímavých místech v okolí Loun

Náměstí plné barokních památek, starý venkovský hřbitov a kaple v ojedinělém slohu, to vše najdete v okruhu několika kilometrů od města Louny. První jarní autovýprava byla původně zamýšlena jako výprava botanická, totiž za rašící květenou do Českého středohoří, ale počasí nepřálo tolik, jak jsme si původně vysnili, tak jsme nakonec jen tak popojížděli po venkově a radovali se z přicházejícího jara. A udělali jsme tři zastávky, ze kterých vzešly tři krátké reporty.

 Kostel a hřbitov v Brlohu

Brloh je vesnice o pouhých necelých 150 obyvatelích, která leží nad údolím Smolnického potoka asi 5 kilometrů jihovýchodně od Loun. První písemná zmínka pochází z roku 1295. Nad vesnicí se na mírném návrší tyčí věž kostela sv. Havla, okolo kterého se rozkládá starý hřbitov. Kostel dal vystavět roku 1763 hrabě Karel Pachta. Je to jednolodní stavba v pozdně barokním slohu vystavěná z lámané opuky. Arnošt Karel Josef Pachta pocházel z původně měšťanské rodiny Pachtů z Rájova z Horšovského Týna. Panství Cítoliby, ke kterému patřil i Brloh, zdědil po svém strýci Karlovi. Roku 1797 rodina Pachtů cítolibské panství prodala a roku 1803 hrabě Karel zemřel. Na hřbitov se vchází zděnou branou s toskánskými pilastry, rozeklaným štítem a volutovými postranními zdmi. Na hřbitově se nachází dost velké množství dokladů pozdně barokního lidového kamenictví z 19. století, také několik ukázek novogotické sepulkární architektury. Nejčastějším příjmením zde na náhrobcích je Rybka. Kostel se hřbitovem jsou velice pěkným dokladem urbanistické struktury středověké obce.

Cítoliby

Městys, ve kterém žije zhruba 1100 obyvatel, se nachází od jižního okraje Loun co by kamenem dohodil.  Rozsáhlá čtvercová náves (dnes Tyršovo náměstí) o rozloze 2,7 ha napovídá, že se jednalo o plánovitě založenou kolonizační vesnici, patřící panovníkovi. To potvrzuje i listina Jana Lucemburského z roku 1325. Časem byly Cítoliby prodány do šlechtických rukou. Roku 1651 zakoupili cítolibské panství manželé Arnošt a Markéta Blandina Schützové z Leipoldsheimu. Za jejich vlády došlo k velkému rozvoji obce. Připojením několika dalších vesnic vzniklo rozsáhlé patrimonium se správním centrem v Cítolibech. Zde byla zřízena bažantnice, postaven nový kostel sv. Jakuba a přestavěn zámek, u něhož vznikla okrasná zahrada. V roce 1720 získal cítolibské panství rod Pachtů z Rájova. Pachtové dokončili proměnu Cítolib v barokní rezidenci, započatou za Schützů. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu. Zaměstnal v ní i několik hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro cítolibské skladatelské školy. Na zlaté časy Cítolib upomíná několik barokních památek, z nichž některé ale z Cítolib nepocházejí. Kromě zámku, dnes působícího spíš nenápadně, je to kostel sv. Jakuba Většího, který je opravdovou dominantou městečka. Stavba nového kostel, který nahradil původní středověký, byla dokončena roku 1715. Jméno architekta se nedochovalo. Stavba je hodnotná v exteriéru i bohatým interiérovým vybavením. Okolo kostela se rozkládal starý hřbitov, dnes již zrušený. Na hřbitovní zdi před kostelem, z obou stran portálu, jsou umístěny kopie pískovcových soch z Braunovy dílny. Sochy zobrazují starce s přesýpacími hodinami a mladou ženu pozvedající kalich. Obyčejně bývají nazývány Chronos a Víra a jde zřejmě o alegorie Stáří a Mládí. Před kostel stálo Braunových soch více, ale jejich osud je neznámý.

Severně od kostela se zachovala budova barokní vodárny. Jde o půvabnou stavbu zakončenou sedlovou střechou s hrotnicí. Technologické vybavení vodárny se nedochovalo. Na náměstí najdeme také připomínky některých slavných rodáků. Bratři Sochorové, architekt Eduard a malíř Sochor zde žili na statku, který patřil jejich rodičům. Statek už dnes neexistuje a s příjmením Sochor se ještě setkáme při poslední zastávce. V Cítolibech se narodil známý architekt a teoretik architektury Josef Mocker. Jeho regotizační úpravy známe z řady významných budov jako katedrála Sv. Víta, bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Mostecké věže u Karlova mostu, Prašná brána, Jindřišská věž. Z novostaveb, na kterých se podílel, jsou nejvýznamnější kostely sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru na Vinohradech.

Náměstí v Cítolibech je plné barokních soch, zajímavé ovšem je, že některé z nich stály původně jinde v okruhu Cítolib nebo dokonce byly převezeny z jiných míst severních Čech. Socha sv. Prokopa je zřejmě dílem braunovské dílny a možná je tomu tak i u sochy sv. Linharta. Socha sv. Barbory stála původně v bažantnici u zámku a navazuje na díla z okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Sousoší Nejsvětější Trojice uprostřed náměstí stálo původně také na jiném místě v Cítolibech. Socha sv. Václava z roku 1728 stojí před farou, kam byla přemístěna z nedaleké zaniklé obce Liběšovice v roce 1976. Na krásném sloupu se sousoším sv. Trojice z roku 1715, který stojí mezi zámkem a kostelem, se podíleli slavný barokní stavitel F.M. Kaňka a sochař Matyáš Bernard Braun. Stojí zde ještě více soch, ale my jsme dokončili okruh kolem náměstí a pokračovali jsme dále.

Na samém konci obce Chlumčany, která leží těsně za jihovýchodním okrajem Loun pod dálnicí D7, se nachází původně samostatná ves Vlčí. První písemná zmínka o Vlčí pochází z roku 1318 a dnes tu žijí necelé dvě stovky obyvatel. Zajímavá je ale stavba, která stojí na návsi. Jedná se o kapli sv. Václava postavenou v letech 1893 - 1903 v těžko definovatelném historizujícím slohu, který připomíná byzantskou architekturu. Stavba vznikla přičiněním osmi bratrů Sochorových, pocházejících z Vlčí. V dokončené kapli pak byly pochováni jejich již dříve zemřelí rodiče. Nejpovolanější ke stavbě a autorem projektu byl Eduard Sochor, vystudovaný architekt, který, podobně jako Josef Mocker, je autorem mnoha přestaveb a historizujích úprav. Jeho dílo je rozloženo od novogotiky k historizující secesi. Například romantická přestavba hradu Kokořín, přestavby Pražské brány v Rakovníku, kostela sv. Petra na Poříčí a také třeba stavba vlastní vily v Řevnicích nebo secesní hrobky vlastní rodiny na hřbitově tamtéž. Kaple sv. Václava ve Vlčí byla postavena ve třech etapách – nejprve vznikl v roce 1893 prostor dnešního presbytáře, rozšířený v roce 1897. Do současné podoby byla kaple doplněna v roce 1903, kdy byla přistavěna loď s kopulí. Kaple je hodnotný a zcela originální příklad drobné pohřební sakrální stavby z období konce 19. století, dokládající vliv historismu ve venkovském prostředí. Jde o stavbu v regionu zcela ojedinělou, a to jak architektonickým ztvárněním, tak okolnostmi jejího vzniku. U kaple ve Vlčí konečně také vysvitlo sluníčko a my jsme se plni zážitků vraceli po dnes už staré lounské silnici přes Panenský Týnec domů.