Adventní mlhou po starých kostelích Českobrodska

Krajina na východ od Prahy směrem na Úvaly, Český Brod a dále na Kolín patří k těm oblastem, které jsou kontinuelně osídleny po dlouhá tisíciletí. Pravěké kultury vystřídalo slovanské osídlení a raně středověké České knížectví. V této době vznikala hradiště a osady, které se staly základem pozdější sídelní sítě. Rozvoj úrodné oblasti pokračoval často jako zázemí pro pražské arcibiskupství, ale samozřejmě i pro další feudály. Kolonizační vesnice se starými kostelíky jsou pozůstatkem těchto starých dob. Naše výprava měla za cíl jistou záležitost v Horoušanech, obci, která leží asi 4 kilometry na sever od Úval. Podívat se po některých zajímavých místech regionu se jen nabízelo!

První naší zastávkou byl Mochov, který leží na sever od dálnice D11 a je známý svou produkcí zeleniny. Zelenině se tu asi dařilo i v dřívějších dobách, protože archeologické nálezy objevily osídlení na místě obce od starší doby bronzové. Na severním okraji obce na malém, ale výrazném vršíčku stojí kostel sv. Bartoloměje. Byl postaven ve 14. století a nahradil původní kapli sv. Markéty, která zde stávala. Respektive nenahradil, ale obestavěl ji tak, že se stala jeho součástí. Součástí areálu je také hranolová zvonice, která je na rozdíl od kostela omítnutá. V současné době slouží kostel jak římským katolíkům, tak pravoslavné ukrajinské komunitě. Není třeba zvláštního fištrónu, aby člověk posoudil, kdo kostel zaplní do posledního místa. Ateisticky vychovávání Češi to věru nejsou...

Asi tři kilometry na jihovýchod od Mochova leží Vyšehořovice, obec se zajímavým souborem budov. Kromě barokního kostela tu totiž najdeme i zříceniny středověkého kostela, zvonice a tvrze. Původní kostel sv. Martina byl vybudován zřejmě v souvislosti v převodem majetku na vyšehradskou kapitulu. Kostel v původní podobě sestával ze čtvercového presbyteria, klenutého křížovou klenbou bez žeber a z obdélné plochostropé lodi, dnes až na malý zbytek zbořené. Západně od kostela byla postavena v 15. století zvonice. Zvonice i kostel byly renesančně upraveny, ale obě stavby vyhořely v roce 1677. Teprve v roce 1761 byla zdejší farnost opětovně obnovena, následovalo poboření části původního vyhořelého kostela a výstavba nového kostela v letech 1769-1770. V té samé době byla postavena i fara, kde dnes sídlí obecní úřad, neboť občanů je dost, ale farníků se jaksi nedostává. 

Zřícenina starého kostela vedle kostela barokního je velice romanticky zakomponována do hřbitova. Navíc během adventu tu místní občané postavili jednoduchý betlém a celá kompozice má svoje kouzlo, cože se dá říct o celém tomto areálu památek vyhořelých i nevyhořelých zde ve Vyšehořovicích.

Asi tři kilometry na východ od Vyšehořovic stojí prastará obec Vykáň, která je zmiňována už v 10. století, kdy patřila k panství tzv. Slavníkovců, kteří ji darovali břevnovskému klášteru. Jestli tu už v té době stál kostel, není známo. Kostel sv. Havla najdeme na jižním okraji obce na malém návrší, kde kromě kostela se hřbitovem stojí i barokní hranolová zvonice. Raně gotický kostel pochází ze 13. století a byl v 18. století přestavěn. Je to jednolodní obdélná stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem a obdélnou kaplí. Zvonice byla zřejmě postavena právě v době barokní přestavby kostela. Na hřbitově najdeme mnoho velmi pěkných náhrobků, a to nejen těch starých. Vždyť kde jinde najdeme náhrobek s citátem od perského básníka z 11. a 12. století Omara Chajjáma?

Jen asi dva kilometry na severozápad od Českého Brodu leží vesnice Štolmíř a je to vesnice velice zajímavá. Její náves o rozměrech náměstí královského města nasvědčuje hypotéze, že když ve 13. století budoval Přemysl Otakar II. síť královských měst, pokusil se tu o založení města, které by leželo den cesty jak z Prahy, tak z nových královských měst Kouřimi a Kolína. Když však byla v roce 1268 povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic trhová osada Biskupský (dnes Český) Brod v jeho těsném sousedství na město, příhodnější geografická poloha biskupského města rozhodla o tom, že se tento pokus králi nezdařil. Jestli byl původní název Štolmíře Žitomir nebo to celé bylo jinak, nevíme, ale faktem je, že historie Štolmíře je velice bohatá. Dnešní dominantou obce je od 18. století kostel sv. Havla. Je to významná památka vrcholného baroka projektovaná slavným architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a financovaná tehdejším majitelem panství Janem Adamem z Lichtensteina. Barokní areál zahrnuje též bývalý hřbitov za kostelem s ohradní zdí a samostatně stojící zvonici. Kostel není v úplně nejlepším stavu, jeho monumentalitě to však nijak neubírá. Snad se dočká opravy, zatím však svou oprýskanou fasádou plně zapadal do mlhavé atmosféry našeho adventního výletu.

Poslední naší zastávkou po obědě v Českém Brodě byly Tismice, obec ležící asi tři kilometry na jihozápad od Českého Brodu. V Tismicích se nalézá skutečný skvost - románská trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Vznik tak významné stavby v místě, které není nijak významné, nebyl zatím objasněn. Můžeme se spolu s historiky domnívat, že zakladatelem mohl být kníže Vladislav II., tedy pozdější král Vladislav I., za jehož vlády bylo postaveno mnoho významných staveb jako například Juditin most, nebo některý z jeho následovníků, možná kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Kostel v Tismicích je menší trojlodní bazilika s dvouvěžovým západním průčelím a trojicí apsid. Kolem se rozkládá plocha bývalého hřbitova s márnicí. Na dolní hřbitov se vstupuje bránou se sochou Panny Marie, k níž vede dvouramenné schodiště se sochou sv. Jana Nepomuckého. Tyto barokní památky souvisejí s barokními úpravami baziliky v 17. a 18. století. Románský kostel v Tismicích byl skutečnou třešinkou na adventním mlhavém dortíku, který jsme pomalu ukusovali popojížděním po vesnicích okolo Českého Brodu.