z duše smršť

K nejzajímavějším stavbám období první republiky patří budovy husitských sborů. Československá církev husitská vznikla odštěpením od římskokatolické církve až po vzniku republiky na přelomu let 1919 a 1920. A stejně jako musela nová církev hledat svou identitu a místo v duchovním světě občanů nové vzniklého státu, musela také hledat prostory pro své sbory. Často zpočátku využívala kostely jiných církví nebo prostory určené ke světským účelům, ale už od poloviny 20. let vznikají projekty staveb nových husitských kostelů. Těmto projektům se věnují nejen zakladatelé moderní české architektury jako Josef Gočár nebo Pavel Janák, ale hlavně celá generace jejich žáků a následovníků. I v Kolíně nejprve Církev československá husitská využívala prostory kostela sv. Jana Křtitele, ale potřeba vlastního sboru nakonec vyústila ve vypracování projektu nového svatostánku. Vypracováním projektu byl v roce 1928 pověřen autor Husova sboru v Pardubicích arch. František Potůček. Městská rada jeho dva návr...

Pomníky padlým v 1. světové válce najdeme v lecjaké vsi. Co se týče obcí, které leží v bývalých Sudetech a ve kterých tedy žilo většinově německé obyvatelstvo, bývá to často jediná nebo jedna z mála připomínek na tyto obyvatele. Po druhé světové válce už se v Čechách a na Moravě pomníky padlým německé národnosti nestavěly... Velmi zajímavý pomník padlým najdeme ve městě Šluknov, které dalo jméno celému výběžku a je nejsevernějším městem České republiky. Byl umístěn ve svahu Křížového vrchu v areálu zahrnujícím hřbitov a křížovou cestu s několika kaplemi.  Pomník věnovaný šluknovským válečným obětem byl vybudován spolkem vysloužilých vojáků za podpory dárců a šluknovského průmyslníka Roberta Webera. Výstavbu řídil pomníkový výbor vedený Dr. Heinzem, předsedou spolku vysloužilců. Návrh pomníku vypracoval ve spolupráci se sochařem Aloisem Rieberem šluknovský rodák, architekt Fritz Lehmann. Kamenické a stavební práce provedl místní kamenosochařský závod Wilhelm Spölgen. Odhalen...

Na jméno Antona Möllera jsem poprvé narazil, když jsem objevil krásný secesní kostel sv. Mikuláše ve Švermově, bývalých Hnidousích u Kladna. Při výpravě do Šluknovského výběžku jsem nemohl dílo tohoto skvělého architekta pominout. Anton Möller se narodil roku 1864 v Krásné Studánce u Liberce, ale prakticky celý dospělý život prožil ve Varnsdorfu, kde působil jako městský stavitel. Mezi jeho hlavní realizace patří sakrální stavby a industriální budovy, zejména budovy jatek. První jatka ve Varnsdorfu dle jeho návrhu se stala vzorem pro řadu dalších, celkem až 24 staveb na území někdejšího Rakouska - Uherska. Známá jsou  například jeho jatka v Ostravě , která byla nedávno zrekonstruována, nebo jatka v Kraslicích . Kostely postavené podle jeho plánů najdeme kromě Švermova také v Českých Budějovicích, Plzni, Rotavě nebo Liberci - Dolním Hanychově. Ten nejstrašidelnější ale najdeme přímo ve Varnsdorfu. Je to kostel sv. Karla Boromejského.  Kostel začal být budován roku 1904...

Kdo prochází historickým centrem Budyšína a sejde z hlavní turistické trasy od dómu sv. Petra k budyšínskému hradu, projde Mikulášskou věží a ocitne se před hřbitovem. V Budyšíně totiž najdeme hřbitov přímo na městských hradbách, v severní části starého města. Na místě stával kostel sv. Mikuláše a podle něj se brána i hřbitov jmenují. Zatímco z kostela je už dávno ruina, hřbitov je stále funkční. Je to jedno z nejmagičtějších míst starého Budyšína a při návštěvě tohoto hornolužického města byste ho neměli minout.   Kostel svatého Mikuláše, neboli Mikławska cyrkej v hornolužické srbštině, byl postaven na počátku 15. století. Založení kostela souvisí s událostmi, které jsou známé jako Povstání řemeslníků v Budyšíně v roce 1405, které potlačil král Václav IV. Od roku 1319 spadal Budyšín s celou Lužicí pod vládu českých panovníků. Ve městě získávali během druhé poloviny 14. století čím dál větší slovo řemeslníci a jejich cechy a vadilo jim, že v městské správě maj...