Březen je převážně zimním měsícem, přesto zima je už tak únavná, že svádí k úvahám spíše neveselým. Vůbec člověk - nádoba křehká - nechává se svádět těmi nejpřímějšími okolnostmi ke konečným úvahám typu "všechno je blbě", případně "všechno je dobře". Ranní mráz, odpolední mráz, večerní mráz, mrazivý vítr, který odhalí nedostatečnost vašeho oblečení během deseti minut, neskutečně otravné, několikrát denně opakované obouvání a zouvání zimních bot, navíc v zimním oblečení, páč málokdo si obléká boty hned po trenýrkách, pocit, že už to nikdy neskončí. Pak chtějte po někom veselí, jasnou mysl a pozitivní náhled na věc. Oddalují se jarní úklidy. Vrstvy prachu skrývají poklady už dávno nechtěné. Musím vrátit brusle, neboť ani po dvaceti letech od posledního bruslení na led nestoupnu. Musím vrátit reprobedýnky, neboť už dávno jsem si koupil nové. Proč jsem si vzal od kamaráda z pozůstalosti balíček knih, když podobný balíček nečtených knih čeká na svůj ortel? Má vůbec smysl...