Podzim v Chlumci na Cidlinou

 Začátek podzimu a zastávka v Chlumci nad Cidlinou byly znameními závěru druhého říjnového víkendu stráveného v hradecké části východních Čech. Pak ještě byl úplným závěrem oběd v kambodžsko -  thajské restauraci v Poděbradech, kterou mohu vřele doporučit k návštěvě, ale vlastně to do tohoto příspěvku nepatří. A tak se vraťme do nedělního rána a kružme jednosměrkami okolo pošty Hradec Králové 5, neboť tam jsem si umanul vhodit pohlednice do poštovní schránky vybírané v pondělí v 8:00. A pohrďme též hřbitovním areálem v hradecké čtvrti Pouchov, kde je mimo jiné hřbitov vojenský věnovaný z velké části roku 1866 a také hřbitov židovský s prvorepublikovou obřadní síní. A také pomník nad Sadovou k bitvě s Prusy i Hrádkem u Nechanic, zámkem, malou Hlubokou. Neboť je mlha a sychravo a nechtělo se nám. Mířilo jsme přímo na Chlumec a dobře jsme udělali, neboť cestou se mlha rozplynula a my jsme dojeli do Chlumce a zaparkovali za policejní stanicí po přejetí plné čáry na náměstí za pěkného čerstvého slunečného počasí. Tak jsme i stoupali příjezdovou cestou k zámku Karlova Koruna ve víře, že je zámek poslední den otevřen. 

 

Chlumecké panství obdrželi Kinští už od císaře Matyáše na začátku 17. století. Karlovu Korunu postavili v první polovině 18. století a ke stavbě si pozvali nejvýznamnější umělce své doby: Jana Blažeje Santiniho Aichla a Ferdinanda Maxmiliána Kaňku. Je to jeden z nejvýznamnějších českých barokních zámků. Dnes patří opět Kinským.  Otevřený však v neděli 11. října nebyl a pokladna zůstala skryta za těžkými železnými dveřmi. Obešli jsme zámek dokola a udělali pár fotek. Byli jsme s osudem smířeni. Odměnou nám byl krásně pózující páv. 

Velice dobře nám udělala i procházka zámeckým parkem. Krajinářský park anglického střihu má rozlohu okolo 18 hektarů a střídají se v něm volné luční plochy s nádhernými stromy jehličnatými i listnatými různých rodů. Slunce a odpařující se vláha nám vytvořili skutečně malebné pozadí pro podzimní nedělní procházku. 

Cestou od severovýchodního konce parku k náměstí potkali jsme ještě jeden motocykl značky Indián, zajímavě řešený činžovní dům někdy z první republiky a tři velmi zajímavé společenské budovy. Sokolovna z roku 1928 byla postavena podle projektu Josefa Izáka, v Chlumci usazeného architekta, která dokazuje pestrost a často i těžkou zařaditelnost staveb z prvního desetiletí první republiky. Tak i budova spořitelny z roku 1926 od známého architekta Oldřicha Lisky, autora mnoha staveb soukromých i veřejných hlavně ve východních Čechách, mimo jiné zcela ojedinělého Husova sboru v Pečkách, je nevšedním architektonickým počinem. Naproti tomu Vejrychův Okresní dům z roku 1905 je dalším rodným bratrem slánského "Okresáku" (podobně jako spořitelna v Novém Bydžově, spořitelna ve Vysokém Mýtě a jako mnoho jiných staveb hlavně ve východních Čechách). Druhou půlku náměstí s církevními stavbami a se sochou Václava Klimenta Klicpery jsme si nechali na jindy a vyrazili směrem k Dlouhopolsku, Vlkovu pod Oškobrhem, Odřepsům a Poděbradům.