z duše smršť

Ke psaní se teď moc nedostanu, tak vám aspoň sdělím, co mám ku čtení. Je to Amberville od Tima Davyse, ale to je pseudonym, jinak ten pán je Švéd. Svižně a moderně napsaná kniha se čte jak po másle. Nejvíc mi asi připomíná Zajdu Munroea od Nicka Cavea. Takže doporučuju!!!

Pořád jsem sledoval, jak probíhá návštěvnost na blogu, kam jsem už devět dní nic nenapsal. A probíhala normálně. Stále přibližně stejný počet lidí četl starší články. A já mezitím stěhoval sebe i své věci, domlouval zapojení plynu, pračky, vrtání děr, sháněl nábytek, kupoval vruty, prodlužováky, šroubováky, zapojil půjčený set top box a hodně vyhlížel z balkónů z devátého patra. A stále bez připojení k internetu. Zjistil jsem, že pokud je co dělat, internet mi nechybí. A návštěvnost přece mám. A dělá se to snad všechno pro obyčejné lidi, ne? Až včera. Tedy dnes. Koukám na návštěvnost a včera nula návštěvníků! Tak jsem rychle musel něco napsat, abych neměl prostoje jako třeba Mrq !!!

Stále ještě existují maníci, kteří jen tak cestují vlakem s kytárou, vymejšlejí cestou písničky, které pak hrají po čajovnách, pijí k tomu, jak jinak, čaj a baví sebe i publikum. Takový je i Jamison Young, Australan, který teď žije v Praze. Ve Slaném hrál v Kavárničce Na Komendě svoje písně romantické, hloubavé i rytmické jak jízda vlaku po kolejích. Hrál půl hodinky, pak si povídal s příchozími, dal si toastík, zase hrál, zase si povídal, ptal se na město, na to, jestli se tu těží sůl, když je to Slaný. Pak ještě chvíli hrál, ale pro ukecanou omladinu už ho to moc nebavilo. Bylo to pěkné a nevšední. Takový hezký zážitek. Vzpomeňte si na Jamiho, až si zas budete stěžovat, že se tu nic neděje.... http://jamyoung.net/

...jsem se stal vlastní vinou. vyčkáváním, spekulací, neprozřetelností, naivitou a čirou hloupostí pak proplouvám skyllami a charybdami, kde jiní širým mořem s větrem v zádech uhání.... ...uzel řešení mi byl doručen v posledních týdnech...ač nebyl prvním takovým...zahrnuje shánění bytu, tím i financí s tím spojených, k tomu neustálý boj o peníze, podání přiznání a dvou přehledů a některé další drobnosti, dnes pro lidstvo nedůležité, jakože třeba nesvítí skoro vůbec sluníčko...jelikož furt chčije.... shánění bytu je věc, ke které se musím postavit čelem. kromě toho, že odmítám pořídit si vlastní byt na hypotéku - a asi bych ji ani nedostal - tak jsem v tom nevinně. zde ve victory stepurbia s milými sousedy trávil jsem více než pětiletku. plánuji přestěhovat se do bytu, kde bude umyvadlo a kuchyně bude aspoň o patnáct let mladší než já. otázky jsou dvě. první je, zdali najdu byt pro jednoho v takové finanční úrovni, aby ji mohla moje nová práce uspokojivě vyřešit (moje nová práce byla so...

Ve čtvrtek 20. května pořádala slánská knihovna další literární večer z cyklu věnovaného prvnímu opravdovému českému básníkovi Karlu Hynku Máchovi. Šéfdramaturg pořadu Básník Ticho tentokrát pozval vzdáleného potomka zakladatele slánské knihovny Františka Štecha z Českých Budějovic a jeho dva kolegy performery, z nichž dorazil jen jeden, Etien Levi. Performance byla velice zajímavá a František Štech se prezentoval velice příjemnými a pěknými poetickými záznamy svého prožívání. Celkově nás v malé galerii muzea bylo i s vystupujícími a pořadateli deset. Ptal jsem se sám sebe při pozdější diskusi v Ungeltu: "Proč nedorazili třeba gympláci? Vždyť ti mívají o poezii zájem nejvíc ze všech možných skupin obyvatelstva ve Slaném!"  Odpověď je nasnadě: "Protože z celého Slaného nepřišel/ nepřišla jediný/ jediná učitel/ učitelka českého jazyka a literatury!!! To je pak jasné jak facka, že pokud se mládežníci na nějakou akci nenavedou, tak nikdo z nich nepřijde. Je smutným faktem, ž...

Zamýšlel jsem se nad současným počasím. Nejprve jsem chtěl vyrazit do ulic a demonstrovat za zrušení sopek, které svými explozemi způsobují mraky a déšť. Pak jsem zase moudře pokyvoval hlavou a říkal: "To víte, ledoví muži...a pochcaná Žofka...mééé," a radostně jsem pomekával, jak to pěkně vychází. Čtyři dni po Žofii mě přechází humor. Je normální, aby 19.5. byla zima jak v márnici a zuřily povodně? Vzal jsem si na pomoc pranostiky. Staletá pozorování přírodních jevů mají stále co říci i v dnešní době, kdy nám vlastně hrozí jakési nejprve oteplování, teď globální zmatek. A za který si ještě navíc prý můžeme sami svinstvem, které produkujeme. Ačkoli to vypadá, že příroda si hmyzu včetně lidí příliš nevšímá a zesiluje svůj tlak na povrch planety, některé pranostiky sedí až neuvěřitelně přesně. Vyšla pranostika o sv. Jiřím a vylézajících hadech a škorpiónech. 24. 4. bylo opravdu teplo. A co květen? Z poctivého přečtení skoro stovky pranostik týkajících se květnu mi vyplývá, že: ...

Cože? Já?